Šomokuroku – vysvětlení významu a pojmu

Jak už jsme se dozvěděli, Patrik Orth, vedoucí zlínského Tenšin dódžó obdržel minulou sobotu svitek šomokuroku. Protože je to poměrně neobvyklá “věc”, dostal za úkol to trochu vysvětlit.

Původní systém udělování stupňů a licencí je popsán v tomto článku
http://www.budonews.cz/o-stupnich-a-prenosu-i-budonews_id-209

Pokud si ho přečtete, najdete v něm i částečný popis šomokuroku a dalších svitků právě v Šintó musó rjú. Konkrétně šomokuroku udělené Pascalem Kriegerem navazuje na linii senseie Cunea Nišioky, který obdržel menkjo kaiden od Takadži Šimizu senseie. Tato linie je známá jako Seirjúkai. V Evropské federaci džódó je obvyklé předávat svitky nejdříve po dosažení 3. danu. Pokud kandidát splní potřebné podmínky, pokud s tím souhlasí on i jeho učitel, může obdržet okuiri-šó, tedy něco jako zápis o přijetí k vnitřnímu učení školy. Následuje šomokuroku a gomokuroku, což jsou soupisy technik a instruktorské úrovně. Dalším stupněm je licence menkjo, která se formálně uděluje po naučení první z pěti technik “hiden”. Plné dokončení studia školy je až menkjo kaiden.

K získání těchto svitků neslouží žádná jednorázová zkouška. Učitel žáka sleduje v průběhu let. Pokud se rozhodne udělit některý z těchto svitků, je to na základě tohoto pozorování a vzájemného kontaktu. Přestože není nějaký stanovený počet let, v našich podmínkách jsou tyto svitky udělovány nejdříve po deseti letech intenzivního cvičení (okuiri), šomokuroku člověk může dostat třeba za 15 let, další stupeň i za dalších deset let. Zároveň se může stát, že žák nikdy na svitek nedosáhne. Může se tak rozhodnout sám, může to být volba jeho učitele. To platí pro první svitek i pro každý další.

Z tohoto důvodu je těžké porovnávat nebo dokonce slučovat stupně “mokuroku, menkjo” a systém “dan-i”. Matematicky po 3. danu následuje okuiri, takže by mohl odpovídat 4. danu, šomokuroku pátému, gomokuroku šestému danu, menkjo sedménu a menkjo kaiden by mohl označovat 8. dan. Významově to není totéž, přestože si vážím každé zkoušky, kterou jsem absolvoval. Ještě více si vážím důvěry senseie Pascala Kriegera a Freda Quanta, kteří mě do této pozice delegovali.

K textu přikládám fotografii svitku a zároveň alespoň rámcový obsah (překládal Jan Čech). Později bych rád obstaral co nejpřesnější překlad, ale text svitků bývá psaný starou japonštinou, kanbunem, kterou neovládají ani současní Japonci.

Na začátku svitku je upozornění, že Šintó musó rjú džódžucu (umění hole) a tódžucu (umění meče) neslouží k zabijení, ale k šíření vědomostí. Následuje legenda o původu a soupis kat omote a čúdan waza. V další části je báseň a rada “nezapomínat tříbit zrak, pomocí kterého spatříš nepřítele i v úplné tmě”. Následuje vybídnutí, aby si držitel svitku vzal vše co je v něm k srdci, pokračuje genealogie školy až k tomu, kdo svitek vystavuje a komu.

Ještě jednou děkuji všem, kteří mi umožnili dojít až sem.

Patrik Orth

002001

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *