|
Amsterdam a
Almere 2010 Je to měsíc, kdy jsme se zúčastnili centrální džódó stáže v Holandsku a mě se stále nepodařilo sepsat krátký report... A zbývá slabá hodinka do odjezdu na alpské budó gaššuku s Pascalem Kriegerem a dalšími učiteli. Jestliže nechci příští týden psát reporty dva, je třeba tuto hodinku zaplnit ťukáním do kláves :) Fred Quant (ŠMR gomokuroku) vede v Holandsku každoročně dva semináře. Na jaře učí v Almere a na podzim v Groningenu. Už druhý rok se těchto stáží spoluúčastní také Kees Bruggink (ŠMR gomokuroku) se svými žáky, takže se dá říci, že za "cenu jednoho máme učitele dva." Navíc dva výborné učitele. Vedle těchto holandských lektorů se semináře tentokrát zúčastnil i Matthias Wenderoth z Německa, pamětník tokijského Rembukanu a ostatní pokročilí studenti jako Peter van Amersfoort a Wil Bruggink (všichni oku-iri). S těmito všemi, stejně jako s ostatními účastníky stáže (tentokrát celkem asi 40 z 6 zemí) jsme si od pátečního večera do neděle odpoledne zacvičili ažaž. Celá stáž byla vedena v duchu dvou hesel: "keiko šokon" a "šurikosei". Zjednodušeně řečeno jde o "ducha cvičení" tedy, žádná postava v prostěradle, ale atmosféra, či prostřední běžné při studiu tradičních bojových umění. První z hesel odkazuje na minulé nauky, druhý nás vybízí k opakovanému studiu a opravování sebe sama. Z Čech (rozuměj a Moravy) jsme přiletěli v pěti, cvičit jsme ale měli jenom tři. Já, Renata a Karel z Tachova, který přibral část rodinky. Díky ochotě domorodců jsme byli vyzvednuti ihned po příletu a, ačkoliv páteční trénink začal už v průběhu našeho letu, do půlhodinky po přistání jsme byli v dódžó. Převlečení a natěšení. Ztratili jsme jen asi čtyřicet minut. V pátek poměrně malé dódžó Shin-shinbuken pojalo přes tři desítky prvních účastníků. Fred je tam natěsnal, protože postavil program, během nějž jsme se mohli poměrně rychle střídat. Z doslechu vím, že nejprve cvičili učikomi geiko, hned potom se cvičilo s bokkenem. Během ken kihonu jsme dorazili my a ihned se přidali. S bokkenem se cvičilo až do konce tohoto tréninku. Bez partnera, s partnerem a nakonec jedna kata Šintó rjú. Když zrovna nebylo místo na cvičení, všichni mohli pozorovat ostatní... Dvě hodinky utekly jak nic. Po tréninku jsme se se všemi pozdravili a jeli k Fredovi domů. Vždycky v Holandsku nám vrací (myslím, že i s úroky) naši pohostinnost, takže se v Amsterdamu a okolí skoro o nic nestaráme. Díky. Intermezzo I Když jsme se blížili k Fredovi domů, hrdě mi ukázal na oranžové vlaječky všude kolem s vysvětlením, že se vše chystá na fandění fotbalistům... Věděl, že Češi na mistrovství nejedou a že mám fotbal rád a řekl to schválně. Zamáčkl jsem slzu a kontroval: "U nás teď fotbal nikdo nesleduje, ale hokej. To je teď sport číslo jedna. Jsme mistři světa, ve finále jsme porazili Rusy..." Zachoval klid a řekl úplně vážně: "To je skvělé!" A aby mě vrátil na zem, dodal: "a oni jsou Rusové v hokeji dobří?" Došlo mi, že v této zemi hokej nikoho nezajímá a nechal jsem toho. V sobotu ráno jsme se přesunuli do Almere. Do větší haly než obvykle, vzhledem k vyššímu počtu cvičících. Mimochodem i proto byl všeobecný program rozšířen na neděli, kdy obvykle cvičí jen júdanša. Fred po úvodním pozdravu představil všechny příchozí a vyzval nás, abychom se pokusili cvičit s těmi, které neznáme. Kees nato popsal motto z kaligrafie na kamize. Její autor je Saitó sensei...
Program byl obvyklý, postupně jsme procházeli osnovy odspoda nahoru, přičemž všechny ukázky a výklad nabízel Fred s Keesem. Je příjemné sledovat jejich práci, to jak cvičí techniky. Osobně cítím z Fredova cvičení respekt pokaždé, když ukazuje techniky. Ačkoliv cvičí rychle a ostře, bere velmi vážně osobu na opačné straně. Každou techniku cvičí do konce a není-li spokojený, ukáže vše znovu. Kees doplnil Fredův výklad, bylo-li to zapotřebí nebo když o to byl požádán. Ve Zlíně mi Fred říkal, že s Keesem začali pravidelně cvičit přidružené zbraně (kusarigamu a džutte), takže se po letech znovu společně setkávají. V duchu setkávání a sdílení jsme co nejčastěji měnili partnery a učili se od nich i když, nebo právě když cvičili trochu jinak. Já sám se dozvěděl nějakou tu "tajnou" informaci od Keese a postřehl jsem některé očividné nápovědy, které jsem přestal sledovat už dříve, což byla chyba. Na některých takových věcech tedy mohu začít pracovat znovu a lépe.
Zajímavá bylo rozdělení dódžó během zkoušek v sobotu k večeru. Zatímco polovina z nás mohla dál cvičit, ostatní - ti, kteří dostali doporučení od svých učitelů, zkusili štěstí při zkouškách na stupně kjú. Večer po zkouškách a cvičení jsme se skvěle najedli a vrátili do Amsterdamu respektive Hoofddopu. V neděli se vedle základních technik cvičilo ran-ai, kage a samidare. Někdy je možné najít některé opomíjené části kat, které můžeme vyjmout a cvičit jako samostatnou techniku. Tady to bylo třeba kage no hosó miči, nebo fragmenty iči mondži a džú mondži. Tato část cvičení mě v neděli dost zaujala. Kage jsem cvičil s Peterem Brugginkem, samidare s Peterem van Amersfoortem. Spolu jsme posledních pár minut cvičili gohon no midare a ze začátku jsme dopadali jako Pat a Mat. Prostě jsme si nemohli vzpomenout a motali to páté přes deváté. Snad se nikdo nekoukal :) Nakonec jsme se tím taky prokousali a určitě jsme si i tuto půlhodinku užili. Intermezzo II V neděli jsem to ještě jednou zkusil s hokejem. Texaský Rus Sláva byl snadná oběť: "Jak se Ti líbilo finále mistrovství světa?" Šokovala mě odpověď. "Mistrovství v hokeji? Hm a jak to dopadlo, já to od dvaasedmdesátého roku nesleduju." Já prostě hokeji nerozumím. Holandská centrální stáž, v pořadí desátá, byla skvělá. Fred ji perfektně poskládal, Kees mu výborně sekundoval, ostatní pořádně cvičili. Bylo čím se zabývat, na co se ptát a co zkoumat... Příště jedu zas. Organizátoři (Jeffrey a Shanti z Almere) udělali velký kus práce a postarali se o všechny a všechno, co bylo třeba. Nezbývá než poděkovat a těšit se na další akci v Nizozemsku nebo i jinde. P.S. Upřímně se omlouvám těm, kteří marně čekali report z groningenské stáže o podzimních Frediantách v roce 2009 :) text a špatné
fotky: Patrik
Orth webmaster Tenšin dódžó 2006 - 2012 - přebírání textů a fotografií jen s vědomím autora stránek webhosting poskytuje DOBRÁ SPOLEČNOST.cz
|
