|
SZOMBATHELY 2009 seminář džó s Fredem Quantem v Maďarsku, 11. - 13. září 2009 Fredův seminář v Maďarsku vlastně doplňuje ten náš podzimní, který jsme od loňska přestali pořádat. Tedy na jaře u nás, na podzim v Maďarsku - takový byl záměr. Češi a Slováci, kteří se obvykle Fredových stáží účastní mohli přijet sem, prakticky za stejných podmínek (vzdálenost, cena, učitel), aby pokračovali ve svém bohulibém snažení pod oblíbeným učitelem. Nakonec jich/nás moc nebylo - škoda. Ti co byli si mohli tento cvičební "maratón" užít tak, jako my... Ze Zlína jsme vyrazili tři v pátek odpoledne a vydali se směrem k Hodonínu, kde jsme nabrali čtvrtého (nepočítám-li nové Alešovo alter ego Miloše). Přes Slovensko, Rakousko a do Maďarska - navigace (krycí jméno Tomtomáš) to vybrala jako nejrychlejší a nejúspornější cestu, já neprotestoval a ostatní spolucestující do toho nemají, co mluvit, protože v našem autě vládne absolutismus. No nic. Do dódžó jsme dorazili první, ubytovali se a nachystali na večerní nebo spíš noční (!) cvičení. První trénink byl plánovaný mezi 22.00 a 23.30. Fred dorazil těsně před ním a stejně jako většina ostatních za sebou měl běžný pracovní den plus cestu. Přijel přímo z vídeňského letiště... Škoda, že se k němu nepřidal nějaký ten rakouský džódista. Fred zpočátku působil unaveně, nicméně cvičení začal skládat velmi zajímavě a v sobotu i neděli byl opět plný energie. Zmínil jsem se, že šlo o maratón - seminář byl složený z (kdo by to počítal) 15 nebo 16 hodin v dódžó a nemyslím, že by tu byla hluchá místa. Fred spojil svůj běžný trénink s informacemi, které si odvezl z Japonska, kde taky letos byl. Líbilo se mi, že to i on viděl trochu jinak, než třeba Pascal sensei. Překvapilo mě, že byl schopný použít opravy, které jsme dostali společně - během našeho cvičení v Macumotu a zatímco on je okamžitě dokázal přijmout a dál předat, moje tělo, hlava a džó na tyto věci ještě nestačí... Během náročného cvičení v Szombathely, které začalo s dvaceti pátečními, pokračovalo s třiceti sobotními a končilo s (asi) dvaceti nedělními účastníky, jsme procvičili vše od kihon tandoku, přes sótai, katy omote, čúdan, ran-ai a kage. Sám jsem si s Fredem v rohu zacvičil samidare waza a zopakoval katy gohon no midare - na které stále nestačím fyzicky, ale které jednoduše "baštím" a mám rád. Nadto Fred připojil ken kihon a po poměrně dlouhé době i sadu "ai uči no ken" tedy spojení technik ze dvou kendžucu kat, kiri awase a otoši. Divím se, že jsem to po tak dlouhé době (skoro rok?) vydoloval z hlavy. Josi Katona, formální vedoucí maďarské skupiny a jeho nejzkušenější žáci pomáhali s výukou začátečníků nebo těch méně pokročilých, kteří se pochopitelně věnovali především technikám omote waza. Kihon, učikomi i ken jsme jako obvykle cvičili všichni dohromady. Na závěr stáže, v neděli odpoledne, jsme Fred, Josi a já posloužili ostatním jako učidači. Každý z účastníků přišel, vybral si tři techniky a cvičil s jedním z nás. Potom se přesunul jinam, buď k jinému partnerovi, nebo nakonec řady... Jako obvykle (nejen) na Fredových stážích. Myslím, že tato závěrečná část je skvělou příležitostí pro všechny zacvičit si s někým, koho během předchozích dní a hodin neměli možnost potkat. Na úplný konec jsme si užili Fredovo obvyklé několikaminutové kolečko - "suburi" s džó. Kdo stáže s tímto učitelem zná, ten ví. Ostatní musí přijet, cvičit a vydržet až do konce, protože s jiným z evropských učitelů toto nezažijete - asi. Myslím, že jsme si v Maďarsku užili povedený seminář, dobře připravený a zorganizovaný. Na druhou stranu asi bych měl popravdě říct, že těch hodin intenzivního tréninku bylo opravdu moc. Možná jsem na začátku sezóny trochu líný, anebo jsem se tam unavil, v každém případě byla zpáteční cesta docela úmorná. Když byla příležitost kouknout na ostatní, taky mi připadalo, že jejich pozornost a nadšení polevuje... Slibuji, že v Čechách a na Moravě podobné experimenty nepřipravuji :) Těším se na další Fredův seminář, který bude koncem října v Groningenu. Zároveň si dovolím poradit všem, kterých se to týká, aby pro příště dobře zvážili, jestli by opravdu nestálo za to vydat se na podobný snadno dostupný "výlet".
text reportáže: Patrik Orth, 3. - 4. října 2009 fotografie: zatím nejsou, ale snad se objeví třeba zde: http://shurikosei.aikido.org.hu/galeria.html
webmaster Tenšin dódžó 2006 - 2012 - přebírání textů a fotografií jen s vědomím autora stránek webhosting poskytuje DOBRÁ SPOLEČNOST.cz
|
